Jaká byla nejvzdálenější výprava v historii AG?
Napoví pár výroků:
„V Negevské poušti prý žije devět druhů hadů, všichni smrtelně jedovatí. Jeden prý leze i do spacáků.“ varuje p. Ondráček před akcí p. Zahradníčka. „Mě vadí spíš štíři. Chce to ráno vyklepávat boty.“
- „Já k té školní kartě neznám PIN.“„Tak to jsme přišli o naši rezervu.“ (již na Slovenské hranici)
- „Why did you throw my speaker to the bin?“ (opilý cizinec v noci na letišti poté, co si všiml, že mu p. Zahradníček před nějakou dobou vyhodil hlasitě hrající reprák do koše)
- „Crazy teacher!“ (mladá imigrační policistka poté, co jí byly vysvětleny cíle naší cesty)
- „Vystrčíme tam Verču a Pepa s tím svým palestinským ohozem ji dá nůž na krk“ (po marných pokusech stopnout plné autobusy v poušti byť za použití mávání bankovkami. Nakonec pomohlo pomodlit se breviář a první autobus nás vzal.)
- „V poušti se víc lidí utopí, než umře žízní.“ (vysvětlení, proč nesmíme spát v noci ve vádí)
- „Říkejme tomu mana.“ (když jsme se dozvěděli, že budeme v poušti potřetí za sebou vařit kuskus)
- „Připadám si jako housenka.“ (p. ředitel, když vlezl do přístřešku z pláštěnky před nočním deštěm)
- „Hospodin mě ochrání před deštěm...“ (slova písma při mši ráno po pouštním dešti)
- „Hele, damani. Nejbližší příbuzní slonů.“ (při pohledu na tvory podobné přerostlým morčatům, kteří ještě netušili, že dokážeme slézt kolmé stěny vádí, jež nás od nich dělí)
- „Pepa vypadá jak beduín, za nímž jde jeho upovídaná manželka.“
- „Tak je to za námi. Už stačí přejít jen támhleto minové pole.“ (p. Zahradníček po slézání skalnatého vádí po feratách s batohy a bez jištění)
- „Štípe to, ale vyléčíme si hemeroidy.“ (při koupání v Mrtvém moři)
- „Ten Žid nás pouští, nechce se znečistit.“ (při průchodu nejultraorthodoxnější židovskou čtvrtí Me´a Še´arim)
- „One left.“ (s šibalským mrknutím oka věčně bojové hry pařící recepční Mustafa v hostelu v muslimské čtvrti starého Jeruzaléma, poté co vyhodil Číňana, bydlícího s jedním dalším obyvatelem v pokoji, do kterého nás všechny umístil. Toho druhého potkal zanedlouho podobný osud.).
- „Pojedeme do Betléma palestinským autobusem. Je to levnější a bezpečnější. Svoje autobusy si Palestinci do povětří nevyhazují.“
- „Půlhodinovou půlnoční mši jsem ještě nezažil.“ (bratrům františkánům začínala siesta, tak nám víc času na mši v Betlémě nedali)
- „I want it free.“ (Eliška na okouzlené palestinské prodejce, vždy když dostala na něco chuť. A pokaždé to zdarma dostala.)
- „Tady to je. Tady za nás zemřel.“ (na Golgotě)
- „A kde je to večeřadlo?“ (Pepa poté, co jsme před chvílí ve večeřadle zpívali a sám tam měl o něm referát).
- „Ovšem, kdo může říci, že se prospal u Zdi nářků?“ (p. ředitel, poté, co zaspal referát)
- „Are you muslim?“ (hlídač Skalního dómu na zahalenou Elišku)
- „A my se pak divíme, proč přijde naštvaný arab a vyhodí nás.“ (o. Petr, když se dozvěděl, že příčinou rozlobeného kostelníka byla naše děvčata, která si chvíli předtím při polední pauze v arménské katedrále zazpívala)
- „Letos nám to počasí na Mikuláše pěkně vyšlo.“ (při koupání v Rudém moři)
- „Holky, nešahejte na mne, já na to nejsem zvyklý a pak v noci nemohu spát!“ (o. Petr utíkající na pláži před studentkami)
- „Viděla jsem Nema.“ (při šnorchlování v korálových útesech na egyptské hranici)
- „Jak tu zprávu o akci mám zakončit?“ „Napiš tam: Celkem vzato, hezký školní výlet.“
-vz-
