V pátek 6. března se na Gymnáziu Josefa Božka v Českém Těšíně konal již pátý ročník festivalu “Je sais faire en français”. A my, studentky francouzského jazyka ze 2.A, jsme nemohly chybět.
Komplikace přišly naštěstí jen na začátku. Náš vlak měl zpoždění a my jsme do Těšína dorazily mírně en retard.
Krátce po 10:00 zahájila festival jeho hlavní organizátorka paní Šteflová. Její proslov, jako i proslovy ostatních pořadatelů a vzácných hostů, navodil velmi příjemnou atmosféru celého festivalu. Některé z nás oslnil i sám ředitel Alliance Française d’Ostrava.
Protože naše vystoupení bylo součástí až druhé části programu, mohly jsme si tu první vychutnat v klidu a beze stresu. K vidění byly scénky, písně, adaptované pohádky, dokonce i baletní vystoupení, a to vše v nádherném francouzském jazyce. Ne všemu jsme samozřejmě porozuměly.
O přestávce nás s blížící se druhou částí opouštěl klid. ,,Nyní přichází studentky Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži se svou scénkou Qu’est-ce que vous voulez?” tuto větu skoro nevnímáme a už stojíme na pódiu. Nervózně jsme prohodily první věty, ale čím déle jsme na pódiu byly, tím jistěji jsme se cítily. Na konci vystoupení už jsme si zpěv známé písně Je veux užívaly všechny.
Protože to nebyla soutěž, nýbrž přehlídka, vyhráli jsme všichni. A to například francouzské knihy či (pořádně těžký) pétanque. Ale hlavně skvělé zážitky a snad i motivaci k dalšímu studiu francouzštiny.
A jaké byly naše postřehy?
Eliška:
Byl to skvěle strávený den. Úžasně jsme se pobavily, dokonce i u našeho vystoupení nad nervozitou převládla radost. Jako pohlazení po duši pro nás bylo vidět tu nelhostejnost, zapálenost a vřelé úsměvy pořadatelů. Stojí za to si pro tento pocit jet i další rok.
Hana:
Tímto festivalem jsme získaly nejen skvěle strávený čas s přáteli, ale také mnoho nových poznatků z francouzského jazyka. Věřím, že se stal pro nás všechny povzbuzením do dalších let studia tohoto nádherného, ač pro nás některé těžkého jazyka. Jsem si jistá, že z této akce budeme čerpat ještě dlouho, a to jak znalostmi, tak i drobnými dárky, které nás velmi potěšily.
Simona:
Na francouzském festivalu jsem nebyla poprvé a opět mě nezklamal. Měla jsem trochu strach z našeho vystoupení, přece jen, cvičily jsme pouze týden, ale nakonec dopadlo úplně skvěle. Stejně jako celý festival. Chtěla bych poděkovat všem účastníkům a organizátorům, protože upřímně opravdu netuším, jak se to stane, ale každý rok odjíždím plná pozitivní energie a zážitků. Doufám, že si tento pocit budu moct ještě zopakovat.
Agáta:
Když přišlo na řadu naše číslo, hádám, že každá z nás šla na pódium s obavami. I přes nějaké drobné humorné momenty, které mohli diváci vidět, přestože nebyly ve scénáři, si dovolím říct, že jsme představení odehrály naplno a parádně. Všechny jsme po vystoupení vypadaly spokojeně, a tak doufám, že si i ostatní herečky užily představení tak jako já. Myslím, že budeme mít na co vzpomínat. Má zkušenost s francouzským festivalem nebyla první a doufám, že ani ne poslední, a že se příští rok opět potkáme s ostatními frankofily na gymnáziu v Českém Těšíně, protože ...
… NOUS SAVONS FAIRE EN FRANCAIS!
Les étudiantes de 2.A
