24.května 1845 se v slezské obci Malá Lhotka narodil významný učitel, vědec a národní buditel, jehož 177. výročí narození si připomínáme.
Po studiu bohoslovecké fakulty pokračuje filozofií, získá titul doktora, ale dál se věnuje přírodním vědám. Roku 1875 absolvuje státní zkoušky z fyziky, matematiky a přírodopisu. Provinciál Tovaryšstva Ježíšova ve Vídni si jej vyžádal jako ředitele elitního ústavu pro mladé šlechtice v Kalksburgu. O Benovi bylo známo, že všechny zkoušky vykonal „sub auspiciis imperatoris“, tedy s vyznamenáním a za svou píli obdržel osobně od císaře Františka Josefa zlatý doktorský prsten. Bena se tak seznamuje s výkvětem šlechtických rodin druhé poloviny 19. století, včetně příslušníků panovnického domu. Není divu, že po návratu ze svého zahraničního angažmá je v roce 1888 jmenován místoředitelem ústavu v Kroměříži. Arcibiskupské chlapecké semeniště, jak se semináři oficiálně říkalo, získalo schopného manažera i pedagoga. 1894 je povýšen na „regens studiorum et disciplinae“, tedy ředitele studií a kázně a konečně v roce 1900 se stává ředitelem celého ústavu. V arcibiskupském chlapeckém semináři strávil svá produktivní léta, ředitelské funkce se chopil již jako zralý a zkušený muž a na řízení ústavu to bylo znát. Jeho nekrolog naplnil tři strany plné úcty a uznání a v roce 1910 se inspektoři Vlk a Meyer podivovali nad tím, jak „stařeček“ ještě může řídit ústav. Stařečkovi bylo tehdy 67 let, dnes by mu tedy stáří sotva lehce klepalo na dveře. V roce 1910 předává ústav svému zástupci Dr. Segeťovi a zároveň je jmenován kanovníkem kolegiátní kapituly v Kroměříži. Do konce svého života se staral především o kongregaci sester sv. Kříže. Jeho životní pouť končí 12. prosince 1928.