Založení školy
Vznik školy je datován do roku 1854, zakládající listina Fűrsteneberkova vychází ze závěrů tridentského koncilu, který stanovil povinnost biskupů zakládat chlapecké semináře. Účelem tzv. malého semináře v Kroměříži bylo poskytnout vzdělání nadaným a talentovaným chlapcům z chudých rodin. Jejich výchova byla směřována k tomu, aby dále pokračovali v teologických studiích.
Vznik gymnázia
V roce 1911 získává škola tzv. právo veřejnosti a stává se plnoprávným veřejným gymnáziem. Od samého počátku bylo gymnázium přísně jazykově utrakvistickou školou, vyučovalo se německy a česky. Kvůli nedostatku místa se začalo v roce 1911 s přístavbou nové budovy, stavba byla dokončena již v roce 1913.
Na sklonku éry Rakouska – Uherska měla škola vynikající pověst, její absolventi zaujímali důležitá místa ve společnosti a ve státní správě.
Gymnázium patřilo mezi větší vzdělávací ústavy, počet studentů se pohyboval vždy kolem 300.
Vzdělávací soustava
Vyhlášení samostatného Československa gymnázium zasáhlo v době zápasu o jazykovou podobu instituce. Čeští studenti preferovali školu českou a němečtí německou. Nakonec zůstala škola českým vzdělávacím ústavem a němečtí žáci a profesoři krátce poté přešli do semináře v Bruntálu.
Škola používala moderní vzdělávací metody, disponovala velkými přírodovědnými sbírkami a měla jednu z největších numismatických sbírek na Moravě. Výchovně vzdělávací systém se opíral o kázeň, disciplínu, ale i svornost a vzájemnou úctu a respekt. Hudba a divadlo byly po dobu trvání školy významným pedagogickým a výchovným nástrojem. Gymnázium pevně zakotvilo nejen v soustavě vzdělávacích institucí města, ale plnilo i nadregionální funkci ústavu, který připravuje chlapce pro duchovní povolání.
Život studentů
Studenti řídili svůj život podle pevně stanoveného rozvrhu a tzv. domácího pořádku. Ten byl daleko přísnější než dnešní režim domova mládeže. Výuka se konala i v sobotu a domů jezdili chlapci jen několikrát ročně, tzv. na „vakace“. Ani v době letních prázdnin nemohli trávit volný čas zcela svobodně. Museli mít na mysli především to, že reprezentují studentský stav, že studují na kněze, a podle toho muselo jejich chování a jednání vypadat. To jistě nečinilo jejich život jednoduchým, na druhé straně ale byli dobře připraveni pro budoucí kariéru i osobní život.
Okupace a poválečné zrušení školy
Okupace republiky nacistickým Německem znamenala těžké časy pro chod školy. Učitelé a vedení školy byli sledováni gestapem, výuka byla omezena a škola byla nakonec v roce 1943 ministerským výnosem uzavřena. V roce 1945 byla výuka na škole obnovena. Ovšem doba „divné“ demokracie byla ukončena bolševickým převratem a ve školním roce 1949/1950 bylo gymnázium rozhodnutím komunistické moci zrušeno. Církevní školství na Moravě prakticky přestalo existovat, učitelé byli převedeni do duchovní správy a nesměli vyučovat. K znovuobnovení školy a navázání na dávné tradice mohlo dojít až v roce 1991. Podnět vyšel od olomouckého arcibiskupa Msgre Františka Vaňáka. Od 1. září 1991 prošla školou řada studentů, kteří našli uplatnění v oborech medicíny, práva, filozofie, teologie, technických a ekonomických oborech.
Osobnosti školy
Za více než 150 let existence školy vyšlo z jejích bran mnoho významných absolventů, kněží i zástupců jiných civilních povolání. Z řad biskupů to byli např. Msgre Josef Karel Matocha, Msgre Josef Hlouch, kardinál Štěpán Trochta nebo Msgre František Vaňák. Na gymnáziu studoval vynikající botanik P. František Gogela, orientalista, profesor olomoucké, vídeňské a pražské univerzity, cestovatel a arabský šejk P. Alois Musil nebo politik a významný prvorepublikový činitel, předseda vlády Msgre Jan Šrámek.
