Před 155 lety, v roce 1867 se dne 21. října narodil budoucí kněz a pedagog Josef Haselmann.
Jeho rodnou obcí byly Velké Opatovice. Je to město v okrese Blansko, 14 kilometrů od Boskovic na řece Jevíčce. Místo jeho narození není zcela přesné, protože Opatovice se rozdělovaly na Horní a Dolní a sloučeny v tzv. Velké byly až v roce 1888. To už ale Haselmannovi, původem německé národnosti, žili na severu Moravy a mladý Josef navštěvoval gymnázium v Opavě. Ani to však nevíme bohužel zcela jistě. Mohelnická farní kronika totiž jako místo studia Josefa udává české gymnázium v Olomouci. Poté absolvuje bohoslovecká studia v Olomouci a pro rok 1889 – 1890 byl jmenován prozatímním prefektem Arcibiskupského chlapeckého semináře v Kroměříži. Prožíval úvod své kariéry podobně, jako dnes mnozí jáhni tráví ve škole poslední rok před svěcením. I mladý Josef čekal, až dosáhne potřebného věku pro svěcení. Na podzim 1890 konečně vstupuje do kněžských řad. Pedagogická práce se mu líbila a tak se vrací mezi mladé kluky, stává se řádným prefektem školy. Samozřejmě má k vychovatelskému působení i povinný učitelský úvazek. Stará se o chlapce německé národnosti a přejímá funkci hospodáře školy. Pokud mu čas a povinnosti dovolí, vypomáhá s výukou náboženství. Základ jeho práce ale leží v ekonomické oblasti a pomáhá řediteli Mons. Benovi s provozem instituce celých třináct let. Po nástupu nového vedení, ředitelem se stává Dr. Segeťa, se rozhodovalo o osudu Haselmanna v olomouckém ordinariátu. Protože neměl žádná další odborná studia, nestal se nikdy řádným členem profesorského sboru a Dr. Segeťa požádal o jeho úplné uvolnění. Jeho vychovatelská kariéra se tak uzavírá v roce 1912. Přešel do duchovní správy ve Vyšehoří u Mohelnice, v roce 1929 se stává v Mohelnici farářem, kde v aktivní kněžské službě působí až do roku 1933. Zbytek jeho života nebyl vůbec jednoduchý, v Mohelnici bylo silné hnutí „parole“, tedy „Pryč od Říma“, ovlivněné do jisté míry i vlivem Katolické moderny. Starostou obce byl zvolen Gustav Gessner, spolumajitel zdejší továrny na škrob. Gessner byl protestant a stal se velkým odpůrcem církve a P. Haselmanna obzvláště. Haselmannovým posledním počinem před odchodem na odpočinek bylo posvěcení nových mohelnických varhan, které přes Gessnerův odpor do kostela pořídil. Za svoje zásluhy byl jmenován konzistorním radou, vyznamenán Collari ornatus maiore, jmenován arciknězem a víceděkanem. Umírá v roce 1939 a je pohřben v Mohelnici.
Patří mezi poměrně nevýznamné pedagogy. Ale i ti jsou „solí země“ a Haselmann je symbolem dvou národností. Narozen na Moravě, národnosti německé, sloužil na oboujazyčném gymnáziu, kde spolu obě národnosti bez problémů koexistovaly. Takovýto příklad si je dobré v dnešní době připomenout.