22. října si připomeneme 30 let od úmrtí absolventa Arcibiskupského gymnázia a semináře, hudebního pedagoga a sbormistra Josefa Veselky.
Narodil se v roce 1910 v Novém Městě na Moravě a v roce 1929 složil s úspěchem maturitní zkoušku na naší škole. Měl štěstí na učitele, v jeho době na gymnáziu působila nejsilnější sestava prvorepublikových pedagogů. V roce 1920 zemřel dlouholetý regenschori u sv. Mořice Dr. Dosoudil a na jeho místě jej vystřídal P. Zmeškal. Těžko mohl mít Josef Veselka lepšího učitele hudby než právě profesora Zmeškala. Možná i proto, pro svoji velkou lásku k hudbě nešel cestou kněze, ale vystudoval filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor filozofie a hudební věda.
Již v roce 1931 založil a řídil mužský pěvecký sbor Pěvecké sdružení katolických akademiků Moravan. V jeho čele bude stát až do roku 1992, přes mnohé jiné profesionální závazky. Pěvecký sbor vznikl na brněnských Sušilových kolejích a následně byl 15. března 1931 začleněn jako pěvecký kroužek při Spolku katolických vysokoškolských studentů Moravan v Brně. Prvním veřejným vystoupením v Lomnici u Tišnova v roce 1933 zahajuje sbor své umělecké působení. První skutečný koncert absolvoval v Brně 15. března 1934. Do druhé světové války podnikl 43 vystoupení ve 25 městech a 14 krát vystoupil v rozhlase. V letech 1931–39 provedl v premiéře skladby Josefa Blatného, Zdeňka Blažka, Antonína Dyka, Josefa Bohuslava Foerstera a Karla Konvalinky. Mnohé skladby byly sboru přímo dedikovány. Profesor Veselka prožívá umělecky plodná léta, která zastaví až okupace. Sbor musí utlumit a posléze zastavit svoji činnost, řada členů sboru skončila v koncentračních táborech.
Po válce sbor pokračuje v zahraničních turné, rozhlasových vystoupeních a v nahrávkách pro vydavatelství Supraphon. Veselka se stal v letech 1959–1981 hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru a byl mu udělen titul Zasloužilý a v roce 1980 Národní umělec. Josef Veselka naposledy řídil pěvecký sbor u příležitosti svých osmdesátých narozenin a v roce 1992 zemřel. Se sborem nastudoval díla od gregoriánského chorálu po skladby 20. století. Propagoval také dílo Leoše Janáčka a řadu jeho děl uvedl.
Jsme škola, která byla a je spjata nerozlučně s hudbou. Profesor Veselka a mnozí jiní jsou dobrým příkladem pro hudebníky dnešní doby. Rádi se k jeho odkazu hlásíme i dnes.