V říjnu si připomínáme významné jubileum františkána, pedagoga a politického vězně I. F. Kubíčka. Narodil se 2.října 1913.
Studium na gymnáziu ho příliš nebaví a studijní výsledky tomu odpovídají. Školu nedokončí a vstupuje do františkánského juvenátu v Kadani. Maturitu nakonec skládá až v Innsbrucku těsně před svým vysvěcením v roce 1936. Díky P. Vyskočilovi přijímá místo pedagoga v Kroměříži a po vzoru Arcibiskupského gymnázia společně budují františkánskou kolej sv. Antonína. Jeho další vysokoškolská studia přeruší válka a uzavření českých vysokých škol nacisty. Kubíček několikrát o vlas unikl zatčení, protože aktivně pracoval v odboji. V roce 1947 navazuje na svoji krátkou učitelskou dráhu pedagoga a prefekta Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Těžké chvíle na něj však teprve čekají. Je zatčen v souvislosti s komunistickým tažením proti církvi a řádům, internován v Hejnicích a následně v Bohosudově. Pracuje ve fabrice na elektrické izolátory a je opět přesunut do Želivu. Želivská internace byla pro mnohé bratry vůbec nejtěžší. Vyčerpávající fyzická práce, neustálý dozor příslušníků Stb, zákaz mluvení a tajemná mizení spolubratrů (do komunistických věznic) byly nesmírně náročné na psychiku vězňů. V roce 1952 byl převezen do věznice v Jihlavě a předveden před komunistický soud. Za údajnou velezradu a špionáž ve prospěch Vatikánu dostal 22 let odnětí svobody. Teprve nyní naplno pocítil bezútěšnou realitu komunistických lágrů. Vystřídal vězení ve Velkém Meziříčí, na Mírově a nakonec končí v Jáchymově. Byl podrobován neustálým výslechům, doprovázeným fyzickým mučením, které jej přivedly na psychiatrické oddělení věznice. Zde byl ale opakovaně mučen vodou a elektrošoky. Osud mu zařídil kolotoč po nejtěžších českých věznicích. Po Jáchymově opět přesun a do ještě těžších životních podmínek. V roce 1956 je převezen do Leopoldova a v dalším roce už nuceně pracuje ve Valdicích. Jeho žádost, aby byl alespoň krátce propuštěn na pohřeb svého otce byla s posměchem zamítnuta. Teprve v květnu 1960 se na základě prezidentské milosti vrací do občanského života. Po osmi letech krutého vězení není kalich hořkosti vypitý do dna. V době normalizace po krátkém náznaku možné demokracie musí odejít do podzemí. Církví žije, ale skrytě. Ještě jednou se zase dostal do spárů tajné státní bezpečnosti v rámci akce „Vír“, kterou chtěli komunisté zlikvidovat III. řád sv. Františka. Zatčení unikl jedině díky zveřejnění podrobností akce Radiem Svobodná Evropa. I. F. Kubíček se dočkal velké morální satisfakce kanonizací sv. Anežky České. Zemřel v listopadu 1993.