Dnes si historické kalendárium připomíná osobnost, která do přehledu vážených kněží, vědců a pedagogů příliš nezapadá. Miroslav Sylla byl významný malíř, architekt a grafik.
Počátky jeho životní profesní dráhy se však krátce propojují i s arcibiskupským seminářem. Vystudoval umělecko-průmyslovou školu, pokračoval praxí v ateliéru profesora Kotěry. V letech 1910-1911 pokračuje ve studiu na pražské ČVUT. Hodně cestoval a začal se živit jako učitel kreslení na Slovensku.
1910 společně se svými přáteli Josefem Váchalem a Janem Zrzavým zakládá umělecké sdružení SURSUM. Toto sdružení umělců hlásá nastupující symbolismus, který odráží myšlenkové pochody umělců, původně sdružených kolem katolické revue Meditace. Seznamuje se s Karlem Supem, významným malířem a mimochodem, absolventem Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. Společně objevují krásy rázovité horňácké krajiny a z podnětu Supa staví „Strážnou hůrku.“ Stavbu, která se má stát azylem pro umělce, místem, kde je možné čerpat inspiraci a rozmlouvat o umění. Na stavbu přispěl i T. Baťa a architektonicky ji připravil právě Sylla. Společně s dalšími svými přáteli se stal významným českým malířem 20. a 30. let 20. století.
V roce 1912 učil pravděpodobně pouze jeden akademický rok na Arcibiskupském gymnáziu jako učitel kreslení. Byl jedním z mála laiků v ústavu, protože stálé profesorské místo nemohl získat. Chybělo mu k tomu patřičné akademické vzdělání a také to, že nebyl kněz. Přestože jeho působení na našem ústavu bylo jen mihnutím, 10. listopadu si připomeneme 44 let od jeho úmrtí.
Dům Syllových umělců „Strážná hůrka“ stále stojí
Sylla a jeho portrétní dílo